Novinky

Zde najdete, co nového máme v malém VELKÉM světě. Co jsem našla, objevila, co mě zaujalo a s radostí bych to koupila svým dětem. Tedy jsou to vlastně i tipy na dárky pro Vaše děti.

Jak jsme trénovali logopedii

Logopedii u prvního dítěte jsem řešit nemusela. Ve chvíli, kdy dítě začalo říkat špatně R, stačilo upozornit, že to takhle zkoušet nemá a počkat až se to naučí správně samo. Žádné jiné písmenko mu problém nikdy nedělalo. U druhého dítěte jsem tedy nechávala všemu čas a čekala, že se to také opraví samo. No nestalo se. Někdy je prostě potřeba věci trošku rozhýbat. (Kdy to rozhýbávat a jak se o tom s dítětem bavit najdete víc na webu www.duverujsveintuici.cz).

Pokud si dítě neumí s hláskou poradit a vy nevíte, jak mu to vysvětlit, docela určitě pomůže návštěva logopeda. Jenže navštěvování logopedie není samospásné. To vám řekne každá učitelka v mateřské školce. Je potřeba s dítětem problematiku procvičovat. Když už ne každodenně, pak alespoň často. 

V tomto článku bych chtěla víc říct k těm pomůckám, které nám pomohly a stále pomáhají. Jako vždycky jsem zastánce toho jednat s dítětem na rovinu a procvičování zařídit tak, aby ho to bavilo. Úspěšně jsme tímto způsobem natrénovali L, u R a Ř jsme stále v procesu procvičování, ale už je alespoň umí vyslovovat.

Když zvládl L technicky, tedy uměl písmenko vyslovit samostatně, ale nezařazoval je do slov, mohli jsme začít s trénováním. Tedy nejprve jsme začali trénovat slova, která na L začínaly a tudíž bylo pro dítě nejjednodušší se na výslovnost soustředit. Kromě slovních her nám pomohly karty Logorelo, protože hra děti moc bavila a tudíž chtěli opakovat procvičování klidně celý večer. 

Také se jako užitečné opět ukázalo kouzelné čtení, tentokrát logopedická knížka Když roboti brebentí. Ta je plná jazykových říkaček a příběhů a malého moc baví. 

 

Tipy na dárek ke druhým narozeninám

Ve dvou letech dítě nejvíc ze všeho baví všechno to, co děláte Vy. Napodobování Vašich činností dává velký prostor pro učení se vlastním dovednostem. Blízkost rodiče je důležitá, ale i zkoušení si činností samostatně. Sice už jsem pozorovala velký rozdíl mezi tím, jestli se jedná o kluka nebo o holku, v tom, co ho zajímalo, ale práce se mnou byla daleko důležitější než autíčka. Takže i kluk se učil vařit, prát prádlo, žehlit, prostě cokoliv, co mu přišlo jako zajímavá činnost. 

Děti se mnou v té době vařili v opravdové kuchyni, ale pak i samostatně jsem pozorovala hry na totéž. Hračky, které napodobovaly kuchyň a všechno v ní,  byly tehdy velmi vítané. Nádobí, příbory, i jídlo. Z toho důvodu jsem do sortimentu zařadila velkou škálu takových hraček. Najdete tu tedy dětské kuchyňky, nádobí, i "hrací" jídlo, vše však v dřevěné, kovové nebo jinak pro mě přijatelné kvalitní variantě. 

 

Samozřejmě vaření to bylo proto, že velkou část dne strávily děti se mnou, tedy u mých činností. Když přišlo období, kdy je bral s sebou tatínek třeba na zahradu nebo něco opravovat, rázem se změnili (kluk i holky) na opraváře, montéry, zahradníky. Prostě činnosti dospělých dominují tomuto období. Já hlasuji za vrchované podporování tohoto období, zkoušení i na hračkách, ale i v realitě. Protože jsou to činnosti, které se dětem potom v dospělosti určitě hodit budou (na rozdíl od sezení u televize) a ony samy cítí, že je potřeba se to naučit. :)

Pokud napodobovací hry nejsou to, co by Vašeho miláčka zaujalo, tak mám ještě několik dalších tipů. Děti zpravidla hodně baví hudba, tancování a hračky, kterými dokáží vyluzovat zvuky. Rozhodně se vždy přimlouvám za to, aby namísto elektronických hraček byly prostě používány hudební nástroje. Dítě zjistí, co dokáže. Kterým pohybem, co způsobí a má možnost si samo zkoušet. Rozvojově mi to připadá vhodnější než to, že "zmáčknu tlačítko a něco zahraje". Ve dvou letech to však ještě není na žádný sofistikovaný nástroj, maximálně možná flétnu. Ale používání různých rachtadel a cinkadel dětem už jde a moc si to užívají. Nejvíc je to bude bavit víte kdy? Samozřejmě když si to budete užívat s nimi. Hrát, zpívat si, rachtat i tančit. TADY najdete široký výběr hudebních nástrojů vhodných pro takhle malé děti.

 

A protože ve dvou letech už většina dětí čile běhá a užívá si ježdění na čemkoliv, možná by jim udělalo radost nějaké pěkné odrážedlo. Často už ve dvou letech nějaké používá. Ale co jsem vysledovala u svých dětí... dopravních prostředky jim taky není nikdy dost. :)

 

Tipy na dárek k prvním narozeninám

První narozeniny jsou období, kdy je objevování světa v plném proudu. Buď už chodí nebo brzo bude. Nenechá nic na pokoji, všechno musí vzít do ruky a zjistit, jak se s tím zachází. Pro tenhle věk je zkoumání to nejdůležitější na světě. Pro mnoho dětí dokonce důležitější než jídlo nebo spaní. Rozvíjí se motorika, zejména ta hrubá.

Nejlepší je vždycky zvolit dárek, který odpovídá aktuálním zájmům dítěte. Když jsem volila takové dárky, které byly “ještě o kousek napřed”, tedy myšleno, co to dítě zvládne až za nějaký čas, nebyly úspěšné. Možná proto, že to byl ode mě, i když nevědomky, pokus o tu motivaci k rozvoji. Ale když se mi podařilo se trefit do toho, co dítě právě zajímalo, to bylo jásání.

K těm prvním narozeninám to zpravidla byly opravdu hračky na rozvoj hrubé motoriky. Hodně radosti udělaly zatloukačky nebo nasazovací hračky.

Pokud to vnímáte jako moc jednoduché, možná ještě lepší jsou motorické kostky. Ty jsou vždy kombinací prvků pro rozvoj různých motorických dovedností a dítě si s nimi vyhraje delší období, podle toho, jak se jeho zájmy střídají.

Také u nás hodně radosti udělala vždycky základní dětská stavebnice. Která, že to je? No přece dřevěné kostky. Ať už bez obrázků nebo s nimi, je to mezi hračkami dítěte naprostý základ. I kdyby nemělo žádné jiné, tak s kostkami se dají dělat divy. Z pohledu dítěte se dají stavět zámky, věže, silnice, kdo ví co. Z pohledu dospělého pomáhají dítěti rozvíjet fantazii, prostorovou představivost, logiku, i tu motoriku.

Kouzelné čtení

Odjakživa mě baví čtení. Baví mě příběhy a baví mě informace. Samozřejmě je pro mě nejlepší dětem číst sama. A dělám to moc ráda. Někdy čteme pohádky, někdy prohlížíme encyklopedie nebo knížky o přírodě. A když jsem poprvé potkala Kouzelné čtení, rozzářily se mi oči. Tuhle “jakohračku” mít jako dítě, nemohli by mě od toho dostat. Záměrně říkám "jakohračku", protože to fakticky za hračku nepovažuji. Spíš za velmi příjemnou vzdělávací pomůcku - kombinaci klasické knihy a moderní techniky. Je to Albi tužka - elektronická čtečka, která vypadá jako silná tužka a obrázkové knížky plné neviditelných kódů, které čtečka nahlas přečte. V každé knížce jsou informace, zvuky, znalostní kvízy. Líbí se mi, že děti pracují s knihou, nekoukají do monitoru nebo tabletu. A přitom je forma podávání informací baví a mají je k dispozici kdykoliv chtějí.

Koupila jsem tedy po dlouhém přemýšlení tužku a jednu knížku. Přece jen to nebyla malá investice a hodně jsem to rozvažovala. Ale stálo to za to.

Od té doby na ní nedáme dopustit. Dokupujeme postupně knížky podle toho, co je potřeba. Úplně od nejmenších si vyhráli s Atlasem světa a Světem zvířat. Tu nejmladší to baví od dvou let, kdy se to naučila sama ovládat. Když bylo potřeba potrénovat logopedii, pořídili jsme knížku Když roboti brebentí. A když ta nejstarší potřebovala pomoct s angličtinou, pomohl Anglický obrázkový slovník. Mohla se s jeho pomocí učit slovíčka i  výslovností, i když tam nebyl zrovna nikdo, kdo by jí zrovna mohl výslovnost říct.

A protože je to opravdu výborná věc, stalo se to, že jsou tužky na Kouzelné čtení v celé republice ještě na pár měsíců skoro vyprodané. Máme ještě posledních pár kousků tužky v sadě s Atlasem světa, ale také ne úplně moc. Tak pokud se Vám Kouzelné čtení líbí, vybírejte rychle. :)

Tipy na vánoční dárky

Tipy na vánoční dárky pro děti

Vánoce se blíží a ještě je chvilka času vybrat dětem to, co by jim udělalo pod stromečkem radost. Já sama mám tendenci dárky vybírat spíš pečlivěji než nakoupit kvanta čehosi. Nechci zběsile nakupovat množství trendových panenek a různých plastikových, blikacích a hrajících předmětů. Děti jsou pak zahlcené množstvím a dárků si neváží. O to větší přemýšlení věnuji každému z dárků, abych každému udělala radost.

Co tedy jsou ty moje tipy na vánoční dárky? 

Už v létě zabodovala 3D skládačka dinosaurus. Bylo to hezké, když jsme ho sestavovali, protože 3D puzzle baví mě i prostředního syna (6).  Vzhledem k aktuální vášni pro dopravní prostředky asi zvolím nějakou sadu skládaček na toto téma. Navíc si moc přeje stavebnici Malý konstruktér, takže některou z těchto stavebnic.

Nejstarší dcera (9) vloni dostala k Vánocům hru Ypsilonie a bylo to dost fajn. Hráli jsme si, smáli jsme se a u toho se učili vyjmenovaná slova. Sama věděla, že se je do školy potřebuje doučit, a forma učení to byla výborná. Letos jí lehce zlobí angličtina, takže určitě to vidím na Anglický obrázkový slovník od Kouzelného čtení. Tužku už máme, takže jenom dokupujeme knížky. Všem dohromady možná přidám od Kouzelného čtení zeměpisnou hru Cesta kolem světa. Jsem zvědavá. Až ji vyzkoušíme, určitě o tom dám vědět.

Ještě bych Vám ráda doporučila jednu hru, která nás moc zaujala. U nás k vánocům už nepřipadá v úvahu, protože ji máme, známe a rádi hrajeme. Jmenuje se Leo musí ke kadeřníkovi. Je to zatím jediná hra, kterou jsem našla, která není soutěžní, ale kooperativní. V praxi tahle věta znamená, že se nekončí pláčem jednoho nebo vícero hráčů, ale jásáním všech. Úkolem je totiž dostat lva Lea ke kadeřníkovi společně. Je výborná na paměť, ale hlavně a zejména na to "pomáhání si". 

A ta nejmenší (3)? Na otázku: "Jaký bys chtěla dárek?" vytrvale odpovídá: "Zelený". Už jsme jí na podzim vystrojili zelené narozeniny, přesto jí zelená pořád drží. Ale má teď taky fázi starání se o miminko, vaření a tak. Sáhnu tedy nejspíš po výběru dřevěných potravin Bigjigs, myslím, že z toho bude nadšená. Tedy doufám v to, protože zelených potravin tam zas tolik není. :)

 

Stránka 1 z 1 - 5 položek celkem

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.