Hospodaření našich předků mělo mnohem hlubší dopad na krajinu, než jsme si kdy mysleli. Vědci používají generické algoritmy – způsob, jakým počítače modelují evoluční procesy, na základě čehož dokážou simulovat i pravěké způsoby hospodaření v konkrétních krajinných formacích.
Generické algoritmy běžně využívají počítačoví vědci při řešení komplexních matematických problémů, například při vývoji umělé inteligence. Jsou to v podstatě jednoduché počítačové modely, které se snaží napodobit proces evoluce přírody. Ale co to má společného s archeologií? Ukazuje se, že svou přirozenou schopností k evoluci mohou tyto algoritmy pomoci archeologům lépe porozumět tomu, jak naši předkové před tisíci lety využívali a měnili krajinu.
Dávné kasáty ožívají v digitálním světě
Vědci používají generické algoritmy k vytváření simulací prastarých zemědělských systémů. Na základě archeologických nálezů a historických záznamů můžeme modelovat, jak s daným typem půdy a klimatu nejlépe hospodařit. Potom necháme generický algoritmus na tomto modelu „evolvovat“ na základě různých scénářů – například změny klimatu nebo zvýšení populace. Tímto způsobem mohou archeologové získat úplně nový pohled na to, jak se naše krajinu a zemědělství vyvíjely v průběhu tisíců let.
Důsledky těchto objevů jsou překvapivé – ukazuje se, že prastaré způsoby hospodaření měly mnohem hlubší vliv na tvar krajiny, než jsme si mysleli. Generické algoritmy nám tak mohou pomoci lépe porozumět naší vlastní krajině a možná nám dokonce pomoci lépe připravit se na budoucí změny klimatu.